Zasvěcení

 Elizabeth Haich

Tato kniha bývá označována za nejslavnější mystické dílo nové doby.

Dnes již kultovní knihu Elisabeth Haich jsem četla až nyní, ve svých 41 letech. Jako vše, tak i knihy se k nám nedostávají náhodou, ale v pravý čas, kdy jsme zralí něco pochopit a kdy se máme dozvědět nějaké poznání, které je v daném čase pro nás důležité. Pokud jste ještě nečetli tuto pro některé osudovou knihu, možná přišel vhodný čas. Já cca 400 stránek textu přečetla za dva dny.

Kniha je psaná v první osobě a začíná vyprávěním příběhu malé holčičky. Dozvídáme se o jejích pocitech. Domnívá se, že rodiče nejsou její opravdoví rodiče, že její domov je jinde a ne zde. Popisuje svůj opakující se sen se lvem, který ji pronásleduje a ona utíká, co jí síly stačí k postavě, která sice nevypadá jako její matka, ale je její matkou....Po nástupu do školy  její izolace pokračuje. S vrstevníky si nerozumí, věci kolem sebe vnímá jinak než ostatní. Stane se jejím zvykem zaujímat zvláštní, neobvyklé tělesné pozice aniž by přemýšlela, proč je dělá a kde se je naučila.

Dívka dospívá, prožívá první lásku a po rozchodu první setkání se smrtí. Ptá se, proč tu vlastně všichni jsme, když na konci nás všechny čeká smrt? Poté, co se jí zdá živý sen o křísení novorozeněte mladým mužem a tento sen se po nějaké době stává skutečností (její matce se narodí syn, který musí být oživován mladým lékařem), uvědomuje si své jasnovidecké schopnosti.

Později se naučí telepatii- schopnost vycítit myšlenky druhých i posílat své myšlenky jiné osobě na dálku. To již praktikuje jako vdaná žena se svým manželem. Tyto a jiné zkušenosti ji postupně přivedou k "rozpomínání se" na různé události z minulých dob, skutečnosti z minulých životů. Uvědomuje si z minulosti klíčový a tragický vztah k muži, ke kterému upíná svou lásku, celý svůj život. Tragédií se pro ni stává její závislost na něm a posléze bolestné opuštění.

Na konec (možná by se spíše hodilo napsat "na začátek") se, "rozpomíná" na svůj dávný  domov- Egypt  před několika tisíci lety. Zde je dcerou faraona a dostává se jí na vlastní přání Zasvěcení. To je to po čem jediném její duše prahne. To co jí velké staroegyptské Zasvěcení přinese, se dozvíte v této knize, kde se prolíná román, biografie a mystické učení. Naleznete zde mimo jiné výběr z učení velkokněze Ptahhotepa, který vysvětluje okultní zákony vesmíru, lidské duše a osudu.

Pokud se podíváme na životopis autorky Elizabeth Haich, narozené v Budapešti 20. března 1897, zjistíme, že se zřejmě jedná, pokud ne zcela, tak alespoň z části, o autobiografii. Autorka byla vynikající pianistka, mezinárodně uznávaná sochařka. V roce 1948 musela před Sověty uprchnout ze své vlasti, kde prožila hrůzy 2. světové války. Umírá 31.7.1994 v Ponte Tresa, kde založila jednu z nejvýznačnějších mezinárodních jogových škol.

Dodávám, že v recenzích a názorech čtenářů, kteří četli dílo v původním maďarském jazyce, se často objevuje názor, že zde je dílo mnohem obsáhlejší  a vše údajně opsáno jaksi lépe a barvitěji. Český překlad nepovažují za příliš vydařený.