David Deida

-je považován za jednoho z nejpřevratnějších a nejprovokativnějších duchovních učitelů současnosti.

"Když muž očekává od ženy, že se bude rozhodovat sama za sebe a bude odpovídat za důsledky svých rozhodnutí, zříká se tím své odpovědnosti. Odmítá tak uplatňovat svůj dar mužskosti a staví ženu do pozice, ve které musí více zapojovat svou mužskou stránku ona. Pro některé ženy je užitečné, když si oživí své mužské rozhodovací schopnosti. Jestliže se však muž trvale zřekne své zodpovědnosti poskytovat dar mužské jednoznačnosti a rozhodnosti, pak bude žena chronicky rázná, nabroušená a nedůvěřivá vůči jeho lásce. Přestane se mu láskyplně odevzdávat, přestane věřit jeho mužským schopnostem a místo toho se stane sama sobě mužem."

Tak to je úryvek z Deidovy knihy "Cesta pravého muže", která se stala bestsellerem. Vyšla již v roce 1997! Četla jsem některé názory a úryvky a recenze na toto dílo a říkala jsem si: " No konečně! Konečně to těm chlapům někdo řekne. Konečně snad i oni začnou se sebou něco dělat."

Kdo je to vlastně ten Deida?? 

Já sama neustále narážím na Davida Deidu, který se stal světoznámým díky výše uvedené knize. Nedalo mi to a na Mikuláše jsem si nadělila "Cesta nespoutané ženy",knihu, která v té době zrovna u nás vyšla. Očekávala jsem od této knihy opravdu hodně a to možná bylo příčinou, proč mě trochu zklamala. To ale nic neubírá na významu a popularitě této "bible pro ženy", jak se uvádí na obalu knihy. Ostatně zklamala mě opravdu jen trochu, neočekávala jsem tento styl, kterým je psaná. Ale zrovna tento styl možná je ten pravý, který nás má oslovit přímo a bez okolků. Má nám ženám odpovědět na naši odvěkou touhu po lásce. Deida (toto není vlastní jméno autora, ale přezdívka z dětství) zde popisuje a poskytuje praktické návody, jak najít toho "pravého". Přítomnost lásky a partnera prý nezávisí na štěstí, ale je úzce provázaný s naší ochotou a odvahou otevřít se lásce. Svou vlastní otevřeností si určujeme, jakého muže si přitáhneme do života.

Ty jsi láska

Má nádherná milenko, když se dívám do Tvých očí, cítím touhu tvého srdce.

Není pro mě nic krásnějšího než tvá láska.

Chci pít tvoji lásku, ponořit se do tvého srdce a otevřít tě Bohu.

Musím však cítit, že chceš, abych do Tebe vstoupil.

Chci cítit, že odhazuješ svoje zábrany- jen trochu, tak, abych mohl cítit pozvání tvého srdce.

Prosím, otevři se, abych mohl uchopit tvé srdce.

Tolik z úvodu knihy " Cesta nespoutané ženy ".