Zlí domácí démoni

Péče o dům a hospodářství byla dříve často spojována s představou domácích démonů. Ti zlí, kteří lidem škodili, byli často spojeni nějakým způsobem s ohněm.

To zřejmě proto, že požáry byly dříve relativně časté a to i vzhledem k hořlavému materiálu z kterého byl často dům i se střechou a vlastně všechny hospodářské budovy, postavený. Oheň tak způsoboval velké škody. Ale na druhou stranu ohni byla prokazována i úcta, protože bez něj by si lidé dříve neuvařili žádné jídlo a v zimě by nebylo teplo. Byl na jednu stranu životodárný a stejně tak jako zničující. Dobrý sluha, ale zlý pán, říkává se. Obrazem ohně je v našem prostředí PTÁK OHNIVÁK, známý z pohádek jako čarovný pták se zlatě zářícími pery.

V pradávných dobách byl oheň uctíván jako božský. S nástupem křesťanství jsou mu přisuzovány spíše negativní vlastnosti. Jeho škodlivé síly se projevovaly v podobě malých OHNIVÝCH DRÁČKŮ nebo HÁDKŮ, jež se pohybují v plápolajících plamenech.

Český ZMEK vnikal do domu komínem jako jakési ohnivé koště. Zovna tak PLIVNÍK. Ten se také snáší komínem jako ohnivý řetěz nebo jako ohnivá koule s dlouhým ohonem, která letí vzduchem. Připomíná tak zážitek kulového blesku. Podobný je RARACH nebo RARÁŠEK.

Když urazíte domácího skřítka tím, že zanedbáte domácí práce, zapomenete na stranu pro něj odložit trochu jídla nebo se o něj otřete špatným slovem, může se proměnit v ŠOTKA. Ten má pak potěšení z mučení těch, které kdysi ochraňoval. Projeví se to například tím, že mléko zkysne, zabouchávají se dveře, psi nebo dobytek ochromnou. Dále krade jídlo, schovává klíče, ponožky..Je skoro nemožné se jej zbavit. Když se chcete odstěhovat, stěhuje se s vámi.

Jak se takových nevítaných hostů přeci jen zbavit?

Dříve se používalo vykuřování sirným dýmem nebo bylinami (pelyněk). Rostliny nebo stromy se sázeli v blízkosti domů jako ochranný prvek. Netřesk na střechách proti úderu blesku. Dále měli ochranou moc například vavřín, bedrník, sporýš ze stromů lípa. V kostelech se vykuřovalo kadidlem. Domů se nosily např. posvěcené kočičky. Nosili se posvěcené křížky a medailonky na krku. Kříže a svaté obrazy zdobily příbytky. Prováděli se i jiné očišťovací a ochranné rituály. Třeba směs krve se žlučí z černého psa se používala k potírání zárubní dveří nebo venkovních zdí.

 Už Ovidius píše, že se za jeho doby tlouklo do bronzové nádoby při zatmění slunce nebo při úmrtí, aby se zapudili démoni. Za dob křesťanství pak posvěcené zvony měli údajně ochrannou moc proti zlým duchům povětří. Ještě dnes se při bouři, vichřici, krupobití vyzvání v Anglii. Zvonky pastýři dávali na krk zvířatům nejen aby věděli, kam se zatoulali, ale i před zlými duchy a dravou zvěří.

 Také se do dnešní doby dochovalo, že se při smrti křesťana používá svěcená voda a svěcené svíce. Po Novém roce domy obcházejí Tři králové a nabízejí očištění domu od všeho zlého. Používají svěcenou vodu a posvěcenou křídu, kterou píší na dveře znamení.

Známé jsou chrliče vody na historických budovách v podobě démonů, kterými se zlé síly jakoby dostávají ven- jsou tím jakoby vystrkovány z domu pryč.