Hloh

 

Výborná hlohová marmeláda

  • Na kilo hložinek použijeme 0,5 kg cukru nebo medu a 0,5 l vody.
  • Vše vaříme na mírném ohni do změknutí.
  • Potom hmotu prolisujme přes síto, ještě ji podle chuti dosladíme a opět vaříme na mírném ohni, dokud nezrosolovatí.
  • Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme 15 minut při teplotě 90 °C.


Tento recept uvedený výše jsem našla na internetu. Hložinky by měly být dobře zralé, ale ještě nezcvrklé. Zkrátka tak akorát. Obvykle dozrávají od poloviny září do konce října. Mohou být přešlé mrazem. Hloh napadají také škůdci a tak zkontrolujeme, zda plody nejsou "červivé".

Hloh se často spojoval s nadpřirozenými bytostmi a roste-li osamotě, značí vchod do světa skřítků a víl. Ten, kdo pod ním spí na 1.máje se prý vystavuje nebezpečí, že si jej nadpřirozené bytosti odnesou. Jinak si jej evropské národy většinou spojovali s pozitivní energií. Už Římané zastrkovali větvičky hlohu za dveře chlévů a domů, aby zahnali strigy- zlé čarodějnice, které kradly děti. U Slovanů byl zase považován za zaručenou ochranu proti upírům sajícím krev. Mrtvá těla vampýrů byla prý dokonce probodávána kůlem z hlohového dřeva.

S čím byl ale hloh v minulých dobách nejvíce spojován byl spánek. Dokonce je označovaný jako strom spánku. Německy se mu dokonce říká Schlafdorn. V sídlištích nebo dvorcích, které obklopovaly mohutné houštiny hlohu, se dalo klidně spát- hluboce a nerušeně. Také trnité houští, ve kterém spala Šípková Růženka, prý bylo z velké části z hlohu a růží. Vřeteno o které se královská dcera píchla a upadla do dlouhého hlubokého spánku a s ní celé království, bylo snad vysoustruženo z tvrdého hlohového dřeva, které se hodí k výrobě nejrůznějších nástrojů (z kořenů se prý dají vyrábět skvělé hlavičky k fajfkám). Spanilá a nevinná panna, která spí ve středu posvátného háje obklopeném trnovým houštím, je obrazem Velké Bohyně. Jako Paní osudu- života a smrti pobývá "v říši za ohradou, za ochranným houštím". Je to zároveň svůdná královna čarodějnic, proto by se měl mít na pozoru ten, kdo se tam odváží vstoupit. I přesto, že se věří, že trnový keř je strom Bohyně (v křesťanství Matky Boží) a zahání zlo, i tak zůstal zároveň čarodějnickým stromem. Velká Bohyně divočiny a plodnosti byla v předkřesťanských dobách zároveň bohyní čarodějnic. Tato Velká (předkřesťanská) Bohyně měla ostatně mnoho tváří a podob. Jednou z nich je i bohyně smrti Morrigan. S ní je hloh také spojován- někomu jeho násládlá vůně v době květu připomíná pach smrti, sleďový nálev aj. Většině lidí spíše zapáchá než-li voní.  Na severu Evropy byl zvyk mrtvé spalovat především na hlohovém dřevě a hroby se zde často osazovali hlohovými keři. Trnová Kristova koruna byla, podle některých autorů, také z hlohu. Předvánoční zvyk nalámat si větvičky "Barborky" a čekat, zda vykvetou, bylo původně kouzlo plodnosti. Používali se k němu nalámané (nesměly se uříznout) větvičky hlohu.

Z léčivých účinků je krom pozitivních vlivů na srdce nutno zmínit někdy vynikající výsledky při klimakterických potížích. Obsahuje mimo jiné vitamíny skupiny B a vitamín C. Podle Ing.J.Janči výborně na krevní oběh a srdeční činost působí čaj z květů hlohu:

 1 čajová lžička květů se přelije šálkem vařící vody a nechá se 5 minut louhovat. Pije se 3-4x denně, nejlépe vypít 2 šálky před spaním. Sladit medem, nikoli cukrem.

Rovněž z plodů se dá uvařit čaj. Plody se musí jen 20 min povařit a pak pijeme a sladíme medem. Plody ale mají menší léčebný efekt.

Pro dosáhnutí příznivých účinků je nutno pít čaj pravidelně a dlouhodobě. Léčebné účinky nemají šlechtěné okrasné odrůdy. Krom zmíněných účinků nesmíme zapomenout na nespavost, při které pomáhá navodit klidný spánek. To vyplývá samozřejmě z výše uvedeného. Také při stresu jeho užívání pomáhá předcházet zmiňovaným srdečním obtížím, ať již je to vysoký krevní tlak, narušený srdeční rytmus a jiné. Pokud již užíváte nějaké léky poraďte se pro jistotu o jejich možné kontraindikaci se svým lékařem. Všeobecně ale platí, že  jeho užívání je bezpečné. Opatrní by měli být lidé s nižším tlakem, protože hloh  jim krevní tlak ještě více sníží.  Tento zázračný strom by se pro nás, lidi západního světa, měl stát posvátným, protože selhání srdce se stalo nejčastější příčinou smrti. Souvisí to s naším uspěchaným životním stylem, který nás vyčlenil z přirozeného životního rytmu. Měli bychom se pomocí přírody a zpětným napojením na její přirozené cykly snažit uzdravit naše nemocné srdce. To nás přivede zpátky k větší uvolněnosti a radosti ze života. 

Zdroje: Internet, J. Janča, W.D. Storl a jiné.